Dlouholetí kuřáci mají větší sklon k depresím

Finsko je zemí s největším počtem sebevražd na obyvatele. Finští vědci nyní zjistili, že sklon k depresím, a tím i pravděpodobnost sebevraždy je výrazně vyšší u dlouholetých kuřáků. Poněkud pochmurnou zprávu vylepšuje fakt, že depresivní sklony mizí u bývalých kuřáků, kteří svého zlozvyku zanechali již před mnoha lety.

Pozitivní vliv nikotinu na náladu je pouze krátkodobý

Každý kuřák ví, že cigareta mu pomůže lépe zvládnout stresovou situaci a že depresivní stav mu přivodí spíše vynucené nekouření. Pozitivní vliv cigarety na lidskou psychiku je však pouze zdánlivý. Kouření ve skutečnosti snižuje naši odolnost proti stresu a v dlouhodobějším horizontu se může podílet také na vzniku deprese.

Mechanismus, jakým se kouření na vzniku depresí podílí, se zatím objasnit nepodařilo. Nemusí se však zdaleka jednat jen o účinek nikotinu. V jediné cigaretě se nachází přes 4 tisíce chemických sloučenin, které mají často cytotoxické, mutagenní nebo karcinogenní účinky. Některé z těchto látek mohou také ovlivňovat pochody v lidském mozku, stejně jako to dělá i samotný nikotin.

Náhradní nikotinová léčba proti depresím

Pokud se kuřák rozhodne se svým zlozvykem přestat, jeho nálada se velmi pravděpodobně spíše zhorší, a depresivní stavy patří mezi časté příznaky odvykání. Tento účinek je však pouze dočasný a lze mu předcházet užíváním náhradní nikotinové léčby. Z dlouhodobějšího hlediska je jasné, že člověk bez kuřáckého návyku se bude těšit větší duševní pohodě a vyrovnanosti než závislý kuřák.

Experiment s finskými dvojčaty

Finská studie, která potvrdila depresivní účinky kouření, byla provedena metodou studie na dvojčatech. Vždy u páru dvojčat stejného pohlaví, z nichž jeden byl kuřák a druhý nekuřák, byl sledován psychický stav a zdraví. Tím, že byla studie provedena na jednovaječných dvojčatech, tedy jedincích se shodnou genetickou výbavou a vychovávaných ve stejném prostředí, se odboural případný vliv genetických predispozic k depresím a také případný vliv rodiny. Sledována byla dvojčata narozená před rokem 1958, tedy lidé, jejichž kuřácký návyk byl již dlouhodobý. Dvojčat zahrnutých do studie bylo celkem přes 10 tisíc.

(vek)

Zdroj: Psychol Med 2007;37:705–715.

Archiv starších novinek